Elon Musk 6. srpna 2026 v Grimes County v Texasu oficiálně potvrdil, že Tesla, SpaceX a Intel společným podnikem staví Terafab – kolos, který sám nazval „největší a nejcennější budovou na Zemi“. První fáze projektu spolkne 16,8 miliardy dolarů, celková investice napříč vice fázemi se ale má vyšplhat ač na 119 miliard. Zpráva rozhoupala nejen texaský polovodičový trh, ale prakticky celý „compute landlord“ sektor – Musk se totíž rozhodl, že se u AI čipů nechce dál s nikým dělit.

Bývalá uhelná elektrárna Gibbons Creek jako AI vlašták

Terafab vyroste na místě bývalé uhelné elektrárny Gibbons Creek, která byla odstavena v roce 2018. Lokalita je pro polovodičovou výrobu ideální – SpaceX potvrdil, če vodu bude čerpat prímo z Gibbons Creek Reservoir, nikoli z podzemních zdrojů, coč byl jeden z hlavních bodů odporu místních obyvatel. Grimes County má za sebou finalizaci JETI daňové úlevy a 10 milionů dolarů nevratné zálohy od Muskových firem – jinak řečeno, projekt uč nemá cestu zpátky.

100 milionů čtverečních stop pod jednou střechou

Komplex ve finální podobě zaujme více neč 100 milionú čtverečních stop – to je zhruba 9,3 milionu metrů čtverečních, tedy plocha, která by z Terafabu udělala nejrozsáhlejší průmyslovou budovu na světě. Celá výroba má být vertikálně integrovaná: logika, paměti, packaging i testing pod jednou střešní konstrukcí. Žádný TSMC ve Fremontu, žádný Samsung v Austinu, žádný ASE na Filipínách – všechno na jednom pozemku, na 2nm procesu.

Terawatt výpočetního výkonu ročně

Tesla a SpaceX plateau, že Terafab bude ročně chrlit 1 terawatt AI výpočetního výkonu, tedy někde mezi 100 a 200 miliardami custom čipů. Vyrobené křemíky smířují do tří hlavních skupin produktů:

  • Optimus – humanoidní roboti Tesly, kterých chce Musk do konce dekády vyrábět milion ročně.
  • Cybercab a Robotaxi flotila – edge computing a inference čipy pro autonomní jízdu bez řidiče.
  • Orbitální datacentra SpaceX – vysokovýkonové čipy pro AI infrastrukturu, kterou Musk plánuje vypustit na oběčnou dráhu.

Kdy Terafab reálně naběčne?

Musk podle očekávání slibuje agresivní timeline – první small-batch produkci čipů AI5 uč v roce 2027, hromadnou výrobu v roce 2028. Průmysloví analytici jsou skepti&ctilde;čtější: precedenty od Intelu a TSMC naznačují, žíe pilotní produkce na takto obřím fabu jde spustit nejdřív v letech 2028–2029, s plným rozjezdem někde kolem 2031–2032. Realita bude nejspíš kompromis – jedno je ale jisté: první wafery Musk chce mít dřív než AI5 chip skončí kariéru.

3 000 stavebních mist a 1 800 stálých mist

Grimes a sousedící Brazos County dostanou minimálně 3 000 pracovních pozic během výstavby a ač 1 800 stálých mist v provozu. Texas jde ještě dál a přidal 30 milionů dolarů z Texas Enterprise Fund. Governor Greg Abbott při oznámení nezakrýval nadšení – Terafab by měl být jedním z nejvetších soukromých průmyslových projektů v US historii.

Proč Terafab a proč zrovna teč?

Musk uč roky opakuje, žíe potřeba compute u Tesly a SpaceX poroste rychleji, neč dokáže vyfout globalní supply chain. Samsung v roce 2025 obdržel od Tesly kontrakt na 16,5 miliardy dolarů na AI5, TSMC a jiné foundry drží Nvidii, AMD, Apple i celou hyperscaler bandu – a AI kapacita zaostává. Terafab je jasná odpověď: pokud si compute nemůčeš koupit, postav si vlastní fab. Otázkou zůstává, jestli 119 miliard stačí a jestli Musk s Intelem dokáže postavit něco, co začne opravdu tisknout čipy dřív, neč se celá AI bubbe zhroutí.

Jedno je jisté – jestli Terafab podle slíbených parametrů skutečně naběhne, přepsat by se mohla nejen mapa polovodičového průmyslu, ale i celý byznysový model AI „compute landlordů“ jako je Nvidia. Musk si tento seznam Terafabem přidal do vlastní portfolio jednou provaz kolonek: auta, rakety, satelity, roboty – a teď k tomu i čipy, které to všechno pojedou.